Trochu více než jen pohled do krabičky
Nakajima Ki-43 I Hayabusa
1/72 Fine Molds/ Model Graphix
Tuhá kartónová krabička s bokorysem na jedné a půdorysem na druhé straně, která je přibalena k březnovému číslu časopisu Model Graphix obsahuje nový model firmy Fine Molds v měřítku 1/72. Jedná se o nový model Nakajima Ki-43 I Hayabusa vyrobený, stejně jako předchozí Reiseny a Ka-14, exkluzivně pro časopis Model Graphix. Model se tématicky váže k japonské animované fikci The Magnificent Kotobuki.
Když jsem zjistil, že Fine Molds vydává novou Hayabusu model I v měřítku 1/72,měl jsem radost. Jediný jiný dostupný model této verze je letitá stavebnice od Fujimi a o ještě starším modelu od Arii/LS nemluvě, ten pochází ze 60-tých let minulého století.Čekal jsem opět nějaký posun, tak jak jsem si u Fine Molds zvykl. Poslední model v 1/72 byl prototyp japonského námořní stíhačky označený Mitsubishi 9-shi, neboli prototyp letounu A5M Claude. Tento model přinesl několik, pro modeláře přínosných, inovací. Nebudu to prodlužovat a jdeme k obsahu krabice.
Model se skládá ze 36 dílů (plus 2 čepičky z měkčeného PVC) a je rozdělen do 4 rámečků z šedého plastu, jednoho rámečku s čirými díly a 2 samostatně vložených dílů také z šedého plastu. Samozřejmě jsou přiloženy i dekály, nicméně pouze s markingy k výše zmíněnému animovanému seriálu, zato ale obsahují palubní desku, varovné proužky na vrtuli (pouze žluté) a žluté identifikační pásy na náběžnou hranu křídla. Samostatný návod k modelu není dodáván; je totiž vytištěn v příslušném časopisu.
Už když jsem poprvé zahlédl návod k modelu na japonských stránkách Model Graphix, praštilo mne do očí několik technologických inovací ve zpracování modelu – rozdělení trupu stejné jako u reálné předlohy, oddělené rámování kabiny a řešení horní části křídla s centroplánem z jednoho dílu.
Jak to dopadlo? Dlouho se mi nestalo, že bych model po donesení domů s obrovskou chutí a očekáváním vyjmul z přepravní krabice a jal se ho zkoumat. Mé počáteční nadšení, ale po chvíli vychladlo.
Paneláž modelu je ztvárněna negativním rytím, které ale není tak ostré, jak jsem byl zvyklý u předchozích modelů tohoto výrobce (např. 1/48 A5M, Ki-15/C5M2) a je celkem mělké. Povrch modelu je taktéž negativně onýtován. Já osobně sice nejsem velkým příznivcem nýtování, a v měřítku 1/72 mi přijde zbytečné, nicméně je to trend dnešní doby. Při letmém srovnání s výkresy a fotkami mi přijde nýtování, respektive nýtové řady v pořádku. Jak jsem již zmínil,horní část křídla je řešena vcelku s centroplánem, kdy vršek centroplánu tvoří podlahu kokpitu. Takto to totiž bylo řešeno i ve skutečnosti. Na podlaze jsou ztvárněny pedály nožního řízení, osazení pro knipl a 4 krabičky ovládacích prvků. Křidélka a koncové oblouky (pro dosažení tenké odtokové hrany) jsou součástí horního dílu křídla, na spodním dílu křídla jsou zatažené vztlakové klapky a relativně mělké podvozkové šachty. Relativně proto, že kola podvozku nebyla u Hayabusy nikdy kompletně schována v šachtách, přibližně 15% tloušťky kola vyčuhovalo přes obrys šachty.
Kromě hlavních dílů v rámečcích jsou přiloženy 2, resp. 3 díly samostatně – motorový kryt, vrchní díl trupu nad křidly a konečně, z jednoho kusu vystříknutý dutý trup, oddělený za kabinou. S tímto řešením jsem se zatím setkal pouze u modelu 1/32, jelikož je poměrně náročné (zahrnuje šoupátko ve formě, v tomto případě přímo v dělící rovině formy) na slícování a v neposlední řadě je drahé. Fine Molds se tohoto řešení zhostil na výbornou; trup nemá přesazenou dělící rovinu a při slícování dílů na sucho, bez dokonalého začištění vtoků, dokonce drží na přední části bez lepidla. Samostatný vrchní díl trupu i motorový kryt svědčí o tom, že by v budoucnu mohly následovat další verze Hayabusy.
Motorový kryt je ve formě také řešen šoupátkem, o čemž svědčí stejnoměrné a kolmé rytí po celém povrchu, ale bohužel i mírně přesazená dělící rovina v místě napojení předního prstence krytu.
Rámeček s drobnými díly obsahuje mimo jiné výškovku z jednoho kusu, která se zasune do výřezu v trupu a přes ní nasadíme díl směrovky, tentokrát složený ze dvou dílů. Při zkoušce na sucho vše sedlo na první dobrou a ještě ke všemu drželo na místě i bez lepidla či lepící pásky. V rámečku jsou dále obsaženy palubní deska, zvlášť sedák a zvlášť opěrka sedačky včetně trubkové konstrukce; podvozkové nohy, kryty a kola jsou dokonce ve dvou provedeních, tj. otevřený nebo zavřený podvozek. V rámečku je také obsažen motor s detailním reduktorem a trubkovým chladičem z jednoho dílu. Píšu-li motor, jedná se pouze o horní části hlav válců přední hvězdice. I když je tato sestava velmi pěkně ztvárněna, širokým otvorem čelního prstence krytu motoru bude dobře vidět a chybějící zadní hvězdice bude patrná.
Co ale bohužel tento ani jiný rámeček neobsahuje je zbytek kokpitu. Hledal jsem, ale marně. Nikde nic. Horní část trupu je uvnitř holá a boky kokpitu včetně ovládacích prvků prostě stavebnice neobsahuje. Je pravda, že výřez kokpitu v trupu má šířku pouze4.8 mma tím pádem by se mohlo zdát, že tam nebude pořádně vidět, ale jehle, vidět tam je. Zda to byl záměr vydavatele časopisu (jednoduchý model) nebo výrobce modelu asi nezjistím, nicméně chybějící boky kokpitu model z mého pohledu deklasují.
Konečně poslední 2 rámečky obsahují tu výše zmíněnou inovaci. Čiré díly kabiny mají na sobě zářezy, přes které se nalepí rámování kabiny, které je umístěné ve speciálním rámečku. Tento rámeček je vyroben technologií, kterou Fine molds nazývá NANO DREAD*. To znamená, že rámování je velice tenké a přesné. Mluvím o tloušťce, síle plastu0,4 mm. Spojením takto tenkého rámování s výřezy na čirých dílech může vzniknout velmi pěkná kabina bez nutnosti použití masek či jiných prostředků k nabarvení rámu kabiny konvenčně řešených narytím nebo vylisováním na kabinu. Velmi se těším, až toto inovativní řešení vyzkouším. Mohlo by totiž vyústit v revoluci v modelařině, jelikož i méně zruční modeláři nebo začátečníci by mohli dosáhnout skvělého výsledku – krásného rámovaní kabiny.
*Toto není mé první setkání s technologií NANO DREAD. Mám rád i modely lodí a u FM tuto technologii začali používat již někdy v roce 2008. Jedná se vždy o rámečky o velikosti několika málo centimetrů (forma na takový rámeček je velká asi jako krabice na dort), s vysokými okraji, které obsahuji malé, ale zato velice detailně zpracované díly.
Na model Hayabusy již připravuji několik masek. Na masku na kabinu ale na 90% nedojde ;-), možná ale vydám vakuovaný překryt s maskou.
Tolik moje první recenze. Následuje galerie a za ní je dotazník spokojenosti s recenzí. Kdo bude chtít, může ohodnotit, případě mi napsat komentář.
© DEAD 2019
